Vycházíme z bohatých a dlouholetých zkušeností zakladatele firmy. Znalosti a zkušenosti jsou podloženy vzděláním v oboru.

J. M. Monsignor Dr. Giovanni Battista Meizlik 24. 6. 1870 - 10. 2.1946

Narodil se v Gorizii 24. června 1870, byl po otci původem z rodu nižší německé šlechty – von Mainthal, (žijící i na úzení Čech), a benátské matce.
Na kněze byl vysvěcen 28. července 1895 arcibiskupem Mons. Zornem. Následně získal diplom z církevní teologie na Univerzitě ve Vídni. Jako duchovní pastýř byl nejprve asistentem v Gradu a poté, po třináct let duchovním v Perteole, kde urovnal velmi vážné místní neshody, jež se zde vlekly už dlouhý čas. Založil venkovskou banku a dvě zemědělská sdružení, zasadil se o vykoupení půdy obdělávané pachtýři, a také o stavbu lidových domů za výhodných podmínek. Během tohoto období byl zvolen za člena Zemského sněmu v Gorizii (Dieta Provinciale di Gorizia)
V roce 1913 ho Mons. Sedej jmenoval arciknězem baziliky v Aquileie, přímo podléhajícím arcibiskupskému ordinariátu, s hodnostmi Apoštolského protonotáře a Papežského domácího preláta.
Ve své bazilice přijímal a hostil význačné vojenské a politické osobnosti, počínaje jeho přítelem posledním králem sjednocené Itálie Viktorem Emanuelem III. vévodou z Aosty, generálmajorem Carlem Borsarellim z Rofredda, a jinými významnými osobnostmi té doby.
Za jeho následného pětadvacetiletého působení ve funkci duchovního v Monfalcone se vyjímala zejména jeho angažovanost při rekonstrukci dómu, jež zdůraznila jeho strohou krásu a po níž byl v roce 1940 dóm jeho zásluhou povýšen na baziliku minor, a úsilí při podpoře duchovního života a apoštolství věřících prostřednictvím vzkvétajících sdružení Katolické akce a asistence.
Různorodou aktivitu vyvíjel i během druhé války. Lidí, které zachránil před internací, vězením či nucenými pracemi, je nespočet. To on, ač navzdory vážným nebezpečím té doby, předstoupil hrdě před německého velitele v Monfalcone ke konci měsíce dubna 1945 a po živé diskusi, kdy se nazval „živým štítem“ se mu podařilo ho přimět k tomu, aby upustil od úmyslu odpálit muniční sklady zřízené ve městě, které tím zachránil od úplného zničení.
Obyvatelé Monfalcone mu v říjnu téhož roku vzdali majestátní pocty, při výročí jeho zlatého kněžského jubilea, a v únoru následujícího roku, u příležitosti jeho úmrtí Ɨ 10. února 1946.
Ve městě Aquileia na rohu vedle skvostné baziliky stojí “Palazzo Meizlik”, dům, ve kterém dnes sídlí muzeum, a pořádají se zde různé výstavy.


Rodina Meissel von Mainthal, to je několik set let historie, tradice a rodové heslo "DURARE" (vytrvám)
A právě toto nás zavazuje vytrvat v našem díle..
Není tedy ničím výjimečným že se mimo jiné zabýváme i donátorskou, filantropní a dobročinnou činností.
Nenechává nás lhostejnými neštěstí druhých, rovněž i stav a budoucnost některých veřejných i kulturních projektů a památek.
Projekty pro naši podporu si však sami velmi pečlivě vybíráme, a tak aktuálně podporujeme dílnu pro hendikepované, několik municipálních projektů, spolupodíleli jsme se na financování vydání několika knih, věnovali jsme různé částky jako okamžitou pomoc při náhlých neštěstích druhých. Záměrně však vynecháváme konkrétní názvy projektů a příjemců pomoci.